„Everything happens somewhere“ — vše se děje někde. Geoprostorové informace popisují polohu jevů na povrchu Země, nad ním i pod ním, a vztahy mezi nimi — a tvoří tak integrační platformu pro veškerá digitální data, která mají polohový rozměr. UN-IGIF je strategický rámec, který zemím pomáhá vybudovat a posílit národní správu geoprostorových informací; kotví program práce výboru expertů OSN (UN-GGIM) k Agendě 2030 a dalším globálním agendám. Výbor UN-GGIM byl zřízen Hospodářskou a sociální radou OSN (ECOSOC) v roce 2011 jako nejvyšší mezivládní platforma pro správu geoprostorových informací; rámec IGIF výbor přijal v roce 2018 a jeho první část vznikla ve spolupráci se Světovou bankou. Byl navržen především pro země s nižšími a středními příjmy, v praxi jej však využívají i vyspělé země — pro sladění schopností národních institucí a infrastruktur prostorových dat (NSDI).
| Část | Obsah |
|---|---|
| Part 1 · Overarching Strategy | Strategický přehled: proč jsou geoprostorové informace kritické pro národní rozvoj — vize, mise, hybatelé, principy, cíle a devět strategických cest. (Shrnuto v části ①.) |
| Part 2 · Implementation Guide | Prováděcí metodika: „co“ dělat — každá z devíti cest má vlastní kapitolu s doporučenými kroky, principy, dobrou praxí a výstupy. (Podrobný přehled v části ② Průvodce implementací.) |
| Part 3 · Country-level Action Plans | Šablony a návody „jak“ — příprava národních akčních plánů podle konkrétních podmínek země. (Podrobněji v části ②.) |
Samostatný soubor schématu pro další použití (prezentace, tisk): UN-IGIF_schema_CZ.svg
Vize: Efektivní využívání geoprostorových informací všemi zeměmi k účinnému měření, sledování a dosahování udržitelného sociálního, ekonomického a environmentálního rozvoje — aniž by kdokoli zůstal opomenut.
Mise: Podporovat inovace a poskytovat vedení, koordinaci a standardy nezbytné k poskytování integrovaných geoprostorových informací, o něž se mohou opírat udržitelná řešení sociálního, ekonomického a environmentálního rozvoje.
Vize popisuje cílový stav, mise je výzvou k akci pro vlády. Dokument obojí rozvádí v kapitole Vision and Mission (s. 12–13 originálu).
Průřezové zásady, které mají platit napříč všemi cestami: strategické umožnění (rámec má vytvářet podmínky, ne předepisovat jediný model), transparentnost a odpovědnost, spolehlivost, dostupnost a snadné použití dat i služeb, spolupráce a součinnost, integrující řešení (propojování s ostatními daty, nikoli izolovaná GIS řešení), udržitelnost a hodnota a vedení a závazek (leadership na politické i odborné úrovni).
Jádro rámce: rámec je ukotven devíti strategickými cestami ve třech oblastech vlivu — řízení, technologie a lidé. Cílem je vést vlády k zavedení integrovaných geoprostorových informačních systémů způsobem, který naplní vizi udržitelného rozvoje.
| Pilíř | Cesta | Oč usiluje (dílčí témata dle Figure 3) |
|---|---|---|
| Řízení | 1 · Řízení a instituce | model řízení · vedení · hodnotová propozice · institucionální uspořádání |
| 2 · Právní a politický rámec | legislativa · politiky, normy a metodiky · ochrana, licencování a sdílení dat · správa a odpovědnost | |
| 3 · Financování | obchodní model · příležitosti · investice · realizace přínosů | |
| Technologie | 4 · Data | datová témata · správcovství, pořizování a správa · datové dodavatelské řetězce · kurátorství a poskytování dat |
| 5 · Inovace | technologický pokrok · zlepšování procesů · inovace a tvořivost · překlenutí geoprostorové digitální propasti | |
| 6 · Standardy | správa a politika standardů · interoperabilita technologií a dat · testování shody a certifikace · komunita praxe | |
| Lidé | 7 · Partnerství | mezisektorová a mezioborová spolupráce · spolupráce se soukromým sektorem a akademickou sférou · mezinárodní spolupráce · účast komunit |
| 8 · Kapacity a vzdělávání | osvěta · formální vzdělávání · profesní příprava · podnikavost | |
| 9 · Komunikace a zapojení | zapojení aktérů a uživatelů · strategická sdělení · strategie, plány a metody · monitorování a hodnocení |
Strategičtí hybatelé sahají od národních agend (rozvojová agenda, strategické priority, transformační programy, očekávání společnosti) po globální závazky — Agendu 2030, Novou agendu pro města, sendajský rámec pro snižování rizika katastrof, Pařížskou dohodu či agendu malých ostrovních států.
Přínosy dokument člení na ekonomické, sociální a environmentální: od plánování infrastruktury a služeb (energetika, konektivita — včetně mapování výpadků a pokrytí broadbandem) přes transformaci vládnutí (sdílená data, transparentnost, rozhodování založené na evidenci, nižší náklady) po udržitelnou správu vod, lesů, oceánů a přizpůsobení změně klimatu, kde nastupuje družicový dálkový průzkum.
Podmínky úspěchu: uznání významu musí následovat ochota investovat — rozsah financování se odvíjí od zvoleného přístupu (od pilotu k jedné národní prioritě po plnou implementaci). Dokument zdůrazňuje i sledování technologického vývoje: cloud přenesl část nákladů na hardware a expertízu do placených služeb podle skutečné spotřeby a snížil vstupní bariéru.
UN-IGIF je mezinárodně sdílená kostra, podle níž desítky zemí strukturují, hodnotí a srovnávají své národní geoinformační strategie — a společný jazyk pro dialog se zahraničními protějšky i evropskými institucemi. Pro ČR je aktuální dvojnásob: připravuje se nástupce GeoInfoStrategie2020+ (GeoInfoStrategie2027+) a rámec nabízí tři praktická použití — kontrolu úplnosti návrhu strategie proti devíti cestám, strukturu gap analýzy současného stavu národní infrastruktury pro prostorové informace (NIPI) a mezinárodní srovnatelnost výsledné strategie, včetně možnosti opřít se o zveřejněné národní akční plány jiných zemí (viz část ②).
Part 2 je prováděcí díl rámce: říká, co konkrétně mohou státy udělat pro posílení správy geoprostorových informací. Každá z devíti strategických cest tvoří samostatnou, jednotně strukturovanou kapitolu s přílohami — od strategické po operační úroveň v ní čtenář najde referenční východiska, dobrou praxi, vodicí principy, doporučené kroky (actions), očekávané výstupy a zdroje. Před devítku kapitol je předřazen úvod Solving the Puzzle, který vysvětluje, jak průvodce číst a jak do sebe cesty zapadají — celkem tedy deset kapitol.
Průvodce vznikl v široké globální konzultaci: patnáct akcí s více než 730 experty ze 133 zemí (říjen 2018 – únor 2020) a 68 podání s 1 350 připomínkami. Je pojat jako živý dokument („country owned and country led“) v gesci skupiny na vysoké úrovni HLG-IGIF; aktuální zpřesněné verze kapitol jsou z roku 2022.
| Kapitola | Na co se zaměřuje | Stažení |
|---|---|---|
| 0 · Solving the Puzzle (úvod) | Jak průvodci rozumět a jak s ním pracovat — skládanka devíti cest jako celek | PDF (EN) |
| SP1 · Řízení a instituce | model řízení, vedení, hodnotová propozice, institucionální uspořádání | PDF (EN) |
| SP2 · Právní a politický rámec | legislativa, politiky a normy, ochrana/licencování/sdílení dat, odpovědnost | PDF (EN) |
| SP3 · Financování | obchodní model, investice, realizace přínosů | PDF (EN) |
| SP4 · Data | datová témata, správcovství, dodavatelské řetězce, kurátorství a poskytování | PDF (EN) |
| SP5 · Inovace | technologický pokrok, zlepšování procesů, překlenutí digitální propasti | PDF (EN) |
| SP6 · Standardy | správa standardů, interoperabilita, testování shody, komunita praxe | PDF (EN) |
| SP7 · Partnerství | mezisektorová i mezinárodní spolupráce, soukromý sektor a akademie, komunity | PDF (EN) |
| SP8 · Kapacity a vzdělávání | osvěta, formální vzdělávání, profesní příprava, podnikavost | PDF (EN) |
| SP9 · Komunikace a zapojení | zapojení aktérů, strategická sdělení, plány a metody, monitorování a hodnocení | PDF (EN) |
Vybrané kapitoly existují i v dalších jazycích OSN (arabsky, francouzsky, španělsky; úvod a SP1 též německy) — rozcestník: stránka UN-IGIF na un.org.
Jak s Part 2 prakticky pracovat: pro každé zvažované opatření strategie otevřít kapitolu odpovídající cesty a projít doporučené kroky a výstupy — průvodce tak funguje jako kontrolní seznam úplnosti návrhu opatření.
Part 3 odpovídá na otázku „jak“: obsahuje procesy, šablony a příklady pro přípravu národního akčního plánu (Country-level Action Plan) šitého na podmínky dané země. Doporučený postup OSN má šestnáct úkolů ve třech krocích: plánování a příprava (iniciace, analýza aktérů, plán postupu) → posouzení a analýza (posouzení současného a cílového stavu, výchozí šetření, analýza prostředí, zapojení aktérů, strategické sladění, vize–mise–cíle, matice gap analýzy a zpráva) → návrh a zpracování (šablona akčního plánu, akce po strategických cestách, harmonogram, rozpočet, ukazatele úspěchu). Úkoly jsou doporučené, nikoli povinné, a počítá se s přizpůsobením národním podmínkám.
Národní příklady: zveřejněný akční plán podle UN-IGIF má mj. Německo (2026), Srbsko, Moldavsko, Mongolsko a Tonga — pro ČR je strukturálně nejbližší německý. Plány zveřejňují samy státy; sekretariát OSN je nereviduje.
Pro první seznámení a argumentaci: Quick Reference Guide · brožura pro rozhodovatele · průvodce financováním · rozcestník UN-IGIF na un.org (další jazykové verze kapitol).